Symptomatická a celostní medicína

V poslední době se v poradně setkávám s odlišným chápáním některých slov, které při komunikaci o nemocech a zdraví často používáme, nicméně jejich význam a vzájemné souvislosti chápeme každý jinak. Jedná se převážně o následující slova a slovní spojení: moderní popř. školní či západní medicína, celostní medicína popř. léčba, alternativní medicína, přírodní medicína, symptomatická léčba apod. Cílem tohoto krátkého článku je tedy pokusit se nastavit „jazyk jednoho kmene“ a tím dosáhnout lepšího vzájemného pochopení. Upozorňuji na to, že tento text odráží mé vnímání vzájemných vazeb a významů, proto je možné, že Vaše vnímání je částečně či zcela odlišné.

Moderní (též školní či západní) medicína a alternativní medicína

Moderní medicína

Tento termín využíváme nejčastěji k označení té části medicíny, která se vyučuje na našich vysokých školách. Tento způsob léčení je následně aplikován lékaři a dalším zdravotnickým personálem v institucích zařazených do standardní zdravotní péče. Moderní medicína má v naší zemi velmi silné kořeny tzn. můžeme ji považovat za tradiční či většinový způsob léčby.

Alternativní medicína

Slovní spojení alternativní medicína nás naproti tomu směřuje k léčebným postupům, které jsou odlišné od našich tradičních/většinových metod a způsobů  zdravotní péče. Pojem alternativní medicína je z tohoto pohledu velmi relativní. Podívejme se na něj např. z pohledu Číňana, ten by se na čínskou medicínu díval jako na tradiční a na naši západní jako na alternativní. Vraťme se však zpět k našem evropskému pohledu. V našich zeměpisných šířkách jsme pod pojem alternativní medicína zařadili např. tradiční čínskou medicínu, tibetskou medicínu, ájurvédu, homeopatii či autopatii. Alternativní medicínu aplikuje léčitel nebo lékař, který se nad rámec svého standardního vzdělání ubírá i tímto směrem.

Shrnuto a podtrženo: Postupy a metody moderní medicíny na nás bude aplikovat lékař ve standardním zdravotnickém zařízení naproti tomu jakýkoli jiný způsob léčby je možné (při určitém zjednodušení) nazvat alternativní medicínou.

Symptomatická a celostní léčba

Symptomatická léčba

Pojem celostní medicína či léčba je v poslední době velmi moderním a oblíbeným slovním spojením, proto se na něj pojďme podívat blíže. Začněme však od pojmu symptomatická léčba. Symptom je příznak, vnější projev či průvodní jev jakékoli nemoci či lépe řečeno disharmonie. Symptomatická léčba je taková léčba při níž se lékař či léčitel zaměřuje právě na eliminaci tzn. odstranění tohoto vnějšího projevu. Cestu symptomatické léčby je možné aplikovat jak v moderní medicíně, tak např. v tradiční čínské medicíně, homeopatii či přírodní medicíně. Typickým příkladem může být řešení migrény analgetiky v ordinaci obvodního lékaře či bylinou v poradně léčitele využívajícího prostředků přírodní medicíny. Tento způsob léčby však nesměřuje v pravém slova smyslu k vyřešení disharmonie tzn. k nastolení opětovného zdraví, ale pouze k odstranění či potlačení vnějšího projevu. Toto řešení není samo o sobě dobré či špatné. Je nutné jej chápat jako dočasné potlačení, které se pravděpodobně projeví dříve či později a to stejným nebo odlišným způsobem.

Já sám ve své praxi beru symptomy jako komunikační nástroj mezi mnou a klientem na straně jedné a disharmonií v jeho těle na straně druhé. Je to cesta, jakou nám tělo říká: „Něco není v pořádku, něco není v harmonii, začni se sebou něco dělat“. V některých případech také doporučuji metody a postupy, které nám pomohou překonat nepříjemný symptom, jedním dechem však vždy dodávám, že toto neodstraní příčinu, kterou je nutné dále hledat a následně ji odstranit.

Řešení pouze pomocí symptomatické léčby přirovnávám k situaci, kdy odvezeme svůj automobil do autoservisu, kvůli rozsvícené kontrolce na palubní desce a automechanik nám jej vrátí po 10 minutách s tím, že rozsvícená kontrolka již nesvítí neboť ji odpojil a my můžeme klidně pokračovat v naší cestě. Jak byste se na takového automechanika dívali? Při péči o zdraví je to stejné. Při symptomatické léčbě je nutné brát v úvahu ještě jeden velmi důležitý faktor a tím jsou negativní vedlejší účinky. Tímto je však z mého pohledu povinen se zaobírat každý lékař či léčitel v rámci své lidské a profesní odpovědnosti a samozřejmě klient, který bude těmto vedlejším účinkům vystaven.

Celostní medicína

Po objasnění pojmu symptomatická léčba je pro nás již jednodušší pochopit pojem celostní medicína. Zjednodušeně řečeno se jedná o medicínu, která hledá příčinu vzniku dílčích symptomů tzn. vnějších projevů disharmonie. Naše chápání se může poněkud zkomplikovat pokud si budeme chtít definovat také pojem CELEK, kterému se CELostní medicína má věnovat. I tento celek se dá chápat různě a možnosti identifikovat příčiny a následky záleží na schopnostech léčitele či lékaře na straně jedné a klienta či pacienta na straně druhé. Úkolem klienta či pacienta je popsat co nejpřesněji jeho subjektivní obtíže, jejich vývoj apod. na druhé straně úlohou lékaře či léčitele je správně tyto vstupy správně vyhodnotit a poskládat je do řetězce příčin a následků. Pokud se vše zadaří je pravděpodobnost úspěchu léčby (tzn. obnovení zdraví v maximální možné míře) poměrně vysoká.

Často ve své poradně slýchám věty typu: „Mívám velké bolesti hlavy, ale ty mám od krční páteře. Pokud to chytnu včas a dám si prášek nebo si čas od času dojdu na masáž tak je to zvládnutelné.“ Toto je další příklad symptomatického způsobu léčby. Určitě bychom mohli s trochou nadhledu říci, že pokud jsme k bolesti hlavy přiřadili problém se ztuhlými svaly v oblasti krční páteře, vytvořili jsem určitý „celek“ příčin a následků. Většinou však v podobných případech existuje nějaký vyšší, nadřazený CELEK neboť je jasné, že i ztuhlé svaly v oblasti krční páteře mají svoji příčinu. Když tento nadřazený celek objevíme a začneme s ním pracovat, zjistíme, že žádného prášku ani masáže není zapotřebí, pokud se k nám do života vrátí ztracená harmonie.